Druhy rehabilitace

Rehabilitace neurologických pacientů

U neurologických pacientů se přistupuje k rehabilitaci bezprostředně po operaci, ale je také nedílnou součástí konzervativního řešení onemocnění. Pracuje se s pacienty, u kterých zůstala zachována hluboká citlivost, ale i s těmi, u kterých nikoliv. Rehabilitace pomáhá rychlejšímu návratu do běžného života a výrazným způsobem omezuje a napravuje kompenzace, které si pacient díky svému onemocnění vytvoří. U neurologických pacientů přistupujeme k včasné a intenzivní rehabilitaci. Důležité je také zapojení majitele a domácího cvičení. Svalová atrofie nastává již po 48 hodinách neužívání končetiny, proto zde čas hraje významnou roli. U neurologických pacientů se ve velké části případů přistupuje nejprve k pasivní manipulaci, cílem rehabilitace ale rozhodně je ji postupně omezovat a přejít k aktivním cvičením. Jedinečným pomocníkem pro neurologické pacienty je hydroterapeutická vana, rehabilitační plán je ale vždy sestaven na míru každému pacientovi, jeho onemocnění a aktuálnímu zdravotnímu stavu.

Mezi nejčastější diagnózy se řadí:
  • výhřez meziobratlové ploténky
  • infarkt míchy
  • degenerativní myelopatie
  • kaudální cervikální spondylopatie (Wobbler syndrom)
  • poruchy koordinace
  • syndrom cauda equina
  • atlanto-axiální subluxace
  • neoplasie
  • periferní polyneuropatie
  • obrna periferních nervů
  • traumata mozku, míchy

Rehabilitace ortopedických pacientů

Rehabilitace ortopedického pacienta nastává po operaci, výjimkou v poslední době ale není ani péče předoperační. Díky ní je pacient již předem připraven na zásah do jeho těla a následná rekonvalescence je mnohem rychlejší a úspěšnější. Výhodou je také to, že pacient je již na prováděnou manipulaci zvyklý, dorozumění mezi ním a terapeutem je tedy mnohem jednodušší a méně stresující. V případě, že není operativní řešení vhodnou možností, dokáže fyzioterapie výrazným způsobem ulevit od bolesti a tím přispět k plnohodnotnému životu pacienta.

Mezi nejčastější diagnózy se řadí:
  • dysplazie kyčelního (DKK) a loketního kloubu (FCP, UAP, OCD)
  • ruptura předního zkříženého vazu (LCC)
  • luxace pately
  • mediální instabilita ramene
  • loketní inkongruence
  • ruptura a tendinopatie šlachy bicepsu
  • resekce hlavice femuru
  • totální endoprotéza kyčelního kloubu
  • poranění kolaterálního vazu
  • poranění Achillovy šlachy
  • traumata – fraktury (zlomeniny), luxace, subluxace
  • osteochondróza, osteoartritida, atróza
  • hyperextenze, kontraktury, tendinopatie, myopatie
  • degenerativní onemocnění kloubů

Rehabilitace seniorů

Vlivem fyziologických procesů jsou starší jedinci nejen náchylní ke vzniku zranění, ale také je pro ně pohyb náročnější a bolestivější než pro jedince mladší. I v tomto případě může vhodná fyzioterapie pomoci. Zvíře nám neřekne, že má se svým tělem problém, musíme si tedy těchto projevů sami všímat. Často se jedná o nepatrné změny v chování, které jsou ale v celkové anamnéze velmi důležité. Můžete pozorovat pomalejší protahování po delším odpočinku, pomalejší vstávání, neochotu chodit do schodů nebo na vyvýšená místa, tendenci vyhledávat teplá a klidná místa a celkově nestabilní a nejistou chůzi. V takových případech má rehabilitace za cíl nejen udržení pohybu a rozsahu jednotlivých částí těla, ale zaměřuje se také na psychický stav daného zvířete. Fyzioterapeutické metody zvládají úspěšně pracovat s atrofovanými svaly, zhoršenou koordinací, ale také s přibývající tělesnou hmotností. U starších jedinců není výjimkou výskyt degenerativních kloubních onemocnění (artróza, spondylóza), v tomto případě je fyzioterapie nezbytnou součástí v péči – zabránit tomuto rozvoji sice nedovede, ale pravidelnou péčí je možné rozvoj „držet pod kontrolou“, omezit bolest pacienta a zajistit mu plnohodnotný pohyb a delší život.  

Na co se rehabilitace seniorů zaměřuje
  • zachování rozsahu pohybu jednotlivých kloubů (manuální techniky, cvičení, hydroterapie)
  • udržení svalové síly, prevence atrofie (cvičení, hydroterapie)
  • omezení bolestivosti (manuální a fyzikální metody)
  • konzultace vhodné stravy, doplňků (chondroprotektiva, dietní krmivo)
  • kontrola tělesné hmotnosti (omezený pohyb, fyziologické změny v těle = sklon nabírat na hmotnosti)
  • doporučení asistenčních pomůcek (vozík, boty, závěs, postroj)
  • přizpůsobení domácího prostředí (vyvýšené misky, kluzké podlahy a povrchy, chůze do schodů)

Sportovní fyzioterapie

Sportovní fyzioterapie je speciálním odvětvím a to hlavně proto, že se nejedná o rehabilitaci jako takovou, protože oproti předchozím pracuje se zdravým jedincem. Jejím cílem není obnova pohybu, ale zvýšení kondice a výkonu, ale také potřebná regenerace a uvolnění. Díky tomu, že na zvířecí sportovce jsou kladeny čím dál tím větší nároky v jejich výkonech, je zapotřebí jim dopřát také adekvátní péči. Stejně jako lidský sportovec, i ten zvířecí potřebuje nejen trénovat daný sport, ale také trénink výdrže, síly, protahování namáhaných svalů. Zapomínat nesmíme ani na dostatek regenerace a kvalitního odpočinku. Je také potřeba správná péče bezprostředně před výkonem a po něm. Na výkon by měl jít sportovec adekvátně připraven, se zahřátými svaly. Také po výkonu je zapotřebí správné vychození a příprava na odpočinek, nikoliv pouhé odložení na připravené místo. To vše by mělo být součástí komplexního plánu péče o sportovce, díky kterému dosáhnete těch nejlepších výsledků. Fyzioterapeut Vám pomůže nejen sestavit vhodný a vyvážený cvičební plán s ohledem na sportovní nebo pracovní činnost, také Vám vysvětlí důležitost rozehřátí a zchlazení psa a poradí vhodné kompenzační cviky na míru každému jedinci. Ve sportovním odvětví je důležité neuspěchat start a začít sportovat až ve chvíli, kdy je na to tělo připraveno. I zvířata ke svému plnohodnotnému životu potřebují „bezstarostné dětství“. Pokud tedy plánujete se svým domácím mazlíčkem sportovat nebo se věnovat jiné pracovní aktivitě, vyhledejte pomoc fyzioterapeuta již v jeho útlém věku. Bude tak znát jeho stav ještě před zahájením sportovní kariéry, dokáže Vám poradit jak a kdy je správné začít se zátěží a bude schopný si včas všimnout i drobných změn v pohybu a výkonu Vašeho sportovce. Pravidelná fyzioterapie by měla být nedílnou součástí života takto vedeného zvířete.

S čím Vám může fyzioterapeut pomoci:
  • kdy a jakým způsobem začít zvíře zatěžovat
  • konzultace vhodné výživy – vyvážená a stravitelná strava, se zaměřením na vykonávaný sport
  • sestavení tréninkového plánu – včetně potřebných odpočinkových dnů
  • vyvážený cvičební plán – kombinace silového a vytrvalostního cvičení
  • kompenzační cviky – každý sport nebo pracovní činnost je jednostranný výkon, je zapotřebí tento pohyb vhodně vyrovnávat, aby nedocházelo k přetížení svalových skupin
  • rozehřátí před výkonem – konkrétní cviky pro daný sport, protažení, zvýšení tepové frekvence, snížení rizika zranění
  • zchlazení po výkonu – snížení tepové frekvence, příprava na odpočinek, protažení, psychické uvolnění, prevence svalových spazmů a snížení rozsahu pohybu
  • zaměření na psychickou stránku zvířete – i když se to nemusí zdát, sportovní a pracovní odvětví je pro zvířata velice psychicky náročné
  • konzultace doplňků stravy – chondroprotektiva, vitamíny