Gracilis myopathie

                   Myopathie svalu gracilis je jeho kontraktura. Setkáme se s ním nejčastěji u pracujících psů, hojně je tímto onemocněním postiženo plemeno německý a belgický ovčák. Svalová vlákna jsou během tohoto onemocnění nahrazena jizvou, na základě čehož dojde k typické změně chůze postiženého jedince. V raném stádiu je možné na postiženém svalu nahmatat otok, ten je ale později nahrazen právě zmíněnou jizvovitou tkání. Vzhledem k tomu, že dojde k abnormálnímu zkrácení svalu, stává se tento sval velmi odolný vůči natažení. Tento zdravotní stav vede k trvalému poškození svalu a tím i změně chůze psa.


                   Diagnostika tohoto typu onemocnění je poměrně složitá. Pes sice vykazuje určitý abnormální styl chůze, na první pohled ale nemusí být zřejmé, o jaké onemocnění se jedná. Kromě důkladné předchozí anamnézy pacienta je tedy zapotřebí i jeho fyzické vyšetření. Pohmatem lze ve svalu cítit abnormální strukturu, která nám naznačí postižení svalu. Rentgenové snímky nejsou průkazné, ve většině případů na nich tento nález není viditelný. Zcela průkazný není ani ultrazvuk nebo MRI, ideální diagnostickou metodou pro potvrzení tohoto typu onemocnění je histopatologické vyšetření kontrahovaného svalu.


                   Mezi zjevné příznaky onemocnění se řadí viditelné kulhání, omezená délka kroku psa, bolest pánevních končetin a celková slabost pacienta. Abnormální chůze se neprojeví náhle, ke změně ve svalu dochází postupně a to v řádu několika měsíců. Reakce na léčbu a celková prognóza onemocnění není pozitivní.


                   Chirurgické řešení tohoto onemocnění není příliš úspěšné, ve většině případů totiž dochází k opakovanému poškození svalu. V akutním případě se pacientovi nasazují specifické léky, omezí se jeho aktivita a v ideálním případě následuje návštěva veterinárního fyzioterapeuta. Ten se zaměří na snížení bolesti pacienta, rehabilitace je v tomto případě dlouhodobá. Vzhledem k tomu, že svalová kontraktura ovlivňuje také okolní klouby, je zapotřebí pravidelná péče nejen o postiženou končetinou, ale o celý pohybový aparát psa. Pomocí pravidelné terapie může pacient i s tímto onemocněním zůstat nadále aktivní.


Přehled odborné literatury